Není to tak dávno, kdy bylo pobírání dávek společenským stigmatem, a lidé byli odsuzování jako lenoši. Doba se však změnila, a čím dál větší množství rodin je rádo za jakoukoliv finanční pomoc, kterou stát nabízí. Spousta těch, kdo dosud žádné dávky nepobírali, však ani nemají tušení, zda a na co mají nárok. O dávky si totiž musí zažádat každý sám, a nikdo vám to jen tak nenabídne. Jaké možnosti se tedy nabízí?
Přídavky na děti
Nárok na přídavky na děti má ta rodina, jejíž příjem je nižší, než 3,4 násobek životního minima.
Příklad: Je-li rodina tvořena dvěma dospělými osobami, jedním dítětem ve věku 3 let, a druhým ve věku 7 let, je její životní minimum 12 280Kč. 3,4násobek tohoto minima pak představuje částku 41 752Kč. Pokud jsou tedy měsíční příjmy rodiny po tuto hranici, má nárok na přídavky na obě děti, a to ve výši 2400Kč dohromady. Příjmy se pak počítají za poslední čtvrtletí, tedy průměr z posledních tří měsíců, do nějž se však započítává i vrácení daní, prémie, či jiné nadstandardní příjmy. Pokud má tedy rodina příjem ve výši 40 000Kč měsíčně, ale dostali vrácení daní 5 000Kč, nemají nárok na získání přídavku, a musejí to zkusit jindy.
Každé tři měsíce je pak potřeba dokládat příjmy, aby se zjistilo, zda se bude přídavek nadále vyplácet.
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení se liší v tom, že zde už se započítává každá osoba žijící ve společné domácnosti, tedy i prarodiče, sourozenci atd. Tento příspěvek se pak vypočítá tak, že se spočítá rozdíl mezi příjmy, a náklady na bydlení. Tvoří-li náklady na bydlení více jak 0,3násobek příjmů (v Praze pak 0,35násobek), má rodina nárok na příspěvek na bydlení, a to v takové výši, aby dorovnal rozdíl.
Příklad: Je-li příjem všech obyvatel společné domácnosti 40 000Kč měsíčně, náklady na bydlení (nájem, energie atd), by neměly přesahovat částku 13 500Kč. Pokud tedy rodina platí 12 000Kč za nájem, a 3000Kč za energie, má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 3 211Kč.